Prvním hrabětem, který v Telči skutečně pobýval, byl Leopold I. Podstatzky-Lichtenstein (1763/1769–1813). Na zámku žil od roku 1796 se svou rodinou, značnou část času však trávil na cestách. Jeho cestování bylo často spojeno s vojenskou službou v období napoleonských válek. Zasloužil se mimo jiné o vznik moravsko-slezské legie a bojoval u Aspernu, kde Napoleon utrpěl jednu ze svých prvních porážek. Vedle toho nechal přestavět rodinný vídeňský palác, který byl využíván především pro společenský život v hlavním městě monarchie, zatímco letním sídlem zůstával zámek Veselíčko u Přerova.

Jeho syn Leopold II. Podstatzky-Lichtenstein (1801–1848) již cestoval spíše rekreačně, kdy se vydával na ozdravné a poznávací pobyty. Dochoval se jeho deník z cesty do Benátek v 30. letech 19. století, který podrobně zachycuje průběh cesty přes Graz, Lublaň či Terst až do cílové destinace. V Benátkách navštívil mimo jiné náměstí sv. Marka, Dóžecí palác i Teatro San Benedetto, což odpovídalo jeho zájmu o divadlo a umění. Sám byl autorem divadelních her uváděných na telčském zámku a aktivně se účastnil kulturního života.

Cenné svědectví poskytují také jeho zápisky z lázeňského pobytu v Karlových Varech v roce 1833, kde si léčebné procedury zpříjemňoval pestrým společenským životem, návštěvami divadla a výlety v doprovodu dalších šlechtických hostí. Lázně pro něj představovaly nejenom prostor pro regeneraci, ale také významné společenské centrum. Přesto v denících opakovaně zmiňuje stesk po Telči a své rodině, se kterou zůstával v kontaktu prostřednictvím korespondence.

Na cestovatelskou tradici navázal Leopold III. Podstatzky-Lichtenstein (1840–1902), který podnikal četné služební, společenské i rekreační cesty. Navštěvoval Vídeň, kde se účastnil audiencí u císaře Františka Josefa I., a cestoval také do zahraničí, například do Nizozemí či Švýcarska. Pravidelně vyhledával lázeňská střediska, například Bad Gastein nebo Abbazii (dnešní Opatiji), která patřila k oblíbeným destinacím nejvyšší šlechty. V Abbazii také v roce 1902 zemřel.

Na přelomu 19. a 20. století se do cestování postupně promítá i nástup nových technologií, zejména automobilů. Alois II. Podstatzky-Lichtenstein (1873–1918) byl například členem představenstva automobilky Laurin & Klement. Výraznou stopu zanechal také jeho bratr Karl, který podnikl lovecké výpravy do Afriky a přivezl odtud cenné trofeje a etnografické předměty dnes vystavené v tzv. Africkém sále.

Poslední generace rodu na Telči, Leopold IV. Podstatzky-Lichtenstein (1903–1979) s manželkou Marií Markétou, rozenou Kinskou (1912–1994), využívala k přepravě jak automobilů, tak železniční dopravy. Vedle cest po Evropě podnikali i výpravy do vzdálenějších destinací, například do Egypta, Jeruzaléma či Istanbulu. Cestování se stalo běžnou součástí jejich života, což dokládá i bohatá fotografická dokumentace.

Telčská hrabata tak postupně reflektovala proměny cestování od nutnosti přes společenskou povinnost až po volnočasovou aktivitu. Zároveň však samotná Telč zůstávala oblíbeným cílem návštěv, a to nejen díky své poloze, ale i okolní krajině, loveckým možnostem a společenskému zázemí. Zámek se tak v průběhu staletí stal nejen výchozím bodem cest svých majitelů, ale i místem, které lákalo řadu významných hostů.

Text redakčně upraven a zkrácen; čerpáno: Petr Bartušek, Hrabata Podstatsky-Lichtenstein na cestách / Telč, in: Peter Demeter (ed.), Šlechta na cestách, České Budějovice 2026 (v tisku).

Publikace vznikla v rámci projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů 2026 - Šlechta a cestách